Nekonečné fronty na permanentky, lístky na první zápas vyprodané za necelou hodinu a půl. Hradec má nový stadion, Lízátka jsou skoro v lepší formě, než když je před padesáti lety vyrobili, městem cloumá fotbalová horečka. V jejím víru si chceme připomenout i srdcaře, kteří se nového stadionu nedočkali.
Byl jednou z největších legend klubu. V Hradci vyhrál titul, až na poslední chvíli vypadl z nominace na olympiádu v roce 1964, do konce života zůstal skromný a Pokorný. Přesněji Ladislav Pokorný. Zažil hřiště U Nemocnice, kde se spoluhráči konví poléval škváru, zahrál si na starém Malšáku, na kterém do pokročilého věku s pohledem plným vzpomínek končil svoje každodenní několikakilometrové túry. V únoru 2022 provedl symbolický výkop při slavnostním zahájení stavby a těšil se, že to samé zažije také při jeho otevření. Zemřel letos v lednu ve věku 87 let.
Také Pospa, Jirka Pospíšil, zažil titul, byť na rozdíl od pana Pokorného jako fanoušek. Coby učeň ze ZVÚ se chodil na hřiště U Nemocnice dívat, jak svařují ocelovou tribunu. Nevynechal skoro žádný domácí zápas, dlouho jezdil i na výjezdy. Když byl v důchodu, plnil roli čestného člena realizačního týmu – babičce utíkal na tréninky, kde hráčům podával míče a nešetřil uklidňujícím slovem po prohře. Pořadatelskou roli s chutí plnil i na zápasech mládeže nebo béčka. Také on se těšil na nový stadion. Zemřel na přelomu února a března 2021 ve věku nedožitých 75 let.
Miroslav Brzek byl nejdéle sloužícím zaměstnancem klubu. Nikdo, kdo přijel na starý Malšák, ho nemohl minout. U brány vrhal přísné a podezřívavé pohledy na neznámé návštěvníky, známým tvářím z dálky mával. Když autobus odvážel Votroky na zápas na hřiště soupeře, salutoval a pokaždé předpovídal, že „dneska je rozsekáme“. Stejně vášnivě krmil i bažanty v okolí Všesportovního stadionu. Rád napůl v žertu vyprávěl, jak bude pracovat na vrátnici toho nového. Zemřel na konci dubna 2021. Bylo mu 79 let.
Stejně nesmazatelně byl s Malšákem spjatý také hlas Bohouše Lemfelda – bývalého útočníka, a hlavně dlouholetého hlasatele na zápasech Votroků. „Hradec do toho, dáme, dáme gól!“ Komu by tohle dodnes neznělo v uších? Když vypínal mikrofon po posledním zápase s Líšní na starém Všesportovním stadionu, měl v očích slzy. Sám říkal, že na novém stadionu už hlásit nemůže, že to přenechá mladším. Těšil na to, až na něj vezme vnoučata na fotbal. Zemřel týden před prvním utkáním ve věku 70 let.
Takových lidí – starých i mladých –, kteří dýchali pro Votroky, těšili se na důstojný stadion a nedočkali se ho, jsme všichni měli kolem sebe spousty. Na všechny si při prvním zápase vzpomeneme. A v blízké budoucnosti je připomeneme i společnou akcí. Vytváříme jejich seznam a vás prosíme, abyste nám posílali jména těch, o kterých si myslíte, že by na něm neměli chybět.
Pište jako obvykle na e-mail votroci2000@seznam.cz
RIP
A že jich je, v sobotu na ně zavzpomínáme!
Takovou vzpomínu podporuji všema deseti!
Špatný smajlik, uklikl jsem se (y)
..a Denisa Vilímková, jezdila i na výjezdy, je to 1,5 roku
Boda -Bohous Dědeček z Valdic a Bedřich Doležal z Jičína,to byli jedni z prvních hradeckých fanklubaku..
Ještě Sandokan, ale na jméno si nevzpomenu.
Sandokan a Igor…další z legends..
Igor vyhrál štafetu+na ex ještě na všesporťáku, to byla velká sláva tehdy
Fanoušků bylo hodně, hlavně poslední dobou se sralo
Jan Nouza, člen FK…kámoška Danuška (Věkoše a spol.)…
Igor Burkoň a Sandokanovo jméno,to si nevzpomenu..
Vladimír Bouz.Trenoval FC školičku
Určitě Pepa Pinkasů (Pigy 88) Hořiněves moc dík
Honza Capoušek
Ano Honzík ten byl všude
Jelikož většina 10 let nechodí do kotle, tak kdoví kde skončili (rip.ající smajlík)
Pan Jakl z Mostku,už jako kluk pamatuji jak měl na Mostku u nádraží vyvěšenou Hradeckou vlajku na stožáru,jezdil na každý zápas
Vladimír Provazník narozen 4 října 1946 -18.1 .2022 ve věku 75 let
Od mala s tátou každý zápas i venkovní cca do 28let potom bral 3 syny na skoro každý zapas . Čekal na stadion aby se ho konečně dožil bohužel nedožil… Škoda že třeba není nějaký choreo pro ně … Tyhle páni by si ho zasloužili respekt a beru urnu aby byl u toho jak si přál
..už jsem napsal adminovi, ještě Indián (2018) a Martin Čížek..
Klidně bych jejich jména nechal promítat na obrazovce..
Moje maminka Jana Jasanská z Rychnova nad Kněžnou. Na Malšáku nevynechala snad jediný zápas, jezdili jsme celá rodina. Moc mě mrzí, že se nového stadionu nedočkala Tak snad bude tam někde na té nebeské tribuně …