Vznik přezdívky “Votrok”

Přezdívka “Votrok” se v Hradci Králové vyskytuje asi od poloviny 19. století. Rozšířila se postupně na celé severovýchodní Čechy a na Pardubicko. Časem, pravděpodobně následkem migrace obyvatelstva, se přestala používat a udržela se pouze v Hradci Králové a okolí.

O původu zdánlivě hanlivého, ve skutečnosti však lichotivého oslovení je několik verzí. Po první světové válce se mnozí badatelé pokoušeli vypátrat dobu vzniku a osobu, která toto zvláštní oslovení prvně použila. Historický pramen chyběl a za základ k pátrání mohla sloužit pouze tradovaná ústní podání. Jejich jádrem většinou byla soudní pře obohacená podle fantazie každého vypravěče.

Jedna z verzí uveřejněna v “Kraji královéhradeckém” (bohužel bez udání autora) zní:

Populární ředitel kůru pan Fiala, muž osobitých vlastností a mohutné figury, stanul před soudem v Hradci Králové. Poctil kohosi, kdo nerozuměl hradeckým žertíkům, oslovením “votroku”. Byl z toho soud. Slavný soudní dvůr se marně snažil žalobce pohnouti ke smíru. A přece pan Fiala při vyhrál, když poprosil neúprosného protivníka o odpuštění těmito slovy: “Ale di, votroku, snad bys mne nechtěl připravit do kriminálu…” Žalovaný vyslovil své “votroku” s takovou něhou, že soudce vynesl osvobozující rozsudek s odůvodněním, že přezdívka “votroku” nemá v Hradci Králové urážlivého smyslu.

Vypravuje se, že pan Fiala se za šalamounské rozhodnutí soudci poděkoval těmito slovy: “Děkuji Vám, jste vy to votrok!” Tenkrát prý pan Fiala “votroka” hlasově zbarvil, jako by připínal soudci na prsa vyznamenání.

Zdroj: J. Kamprle: Fotbal pod lízátky, 1999.

…a ještě jiná verze z pohledu českého jazyka:

Jedná se o výraz, který je s Hradcem Králové spjat jako výraz regionální, nářeční. Ve starších jazykových příručkách (z první poloviny 20. stol.) bývá slovo otrok v tomto spojení definováno jako „nadávka nebo žertovné oslovení“ či „neurážlivá přezdívka“. Ve staré češtině existovalo slovo otrok ve dvou významech — ‚rab‘ a ‚nedospělý chlapec, mladík‘. Ve významu druhém se dochovalo v polštině. Východočeské otrok tedy pravděpodobně bývalo označení pro kluka. Tento význam slova otrok se ve spisovné češtině nedochoval a pouze v severovýchodních Čechách bylo slovo otrok s významem ‚chlapec‘ přesunuto do sféry nespisovného jazyka, do sféry emocionální, a nahrazuje neutrální kluk, chlapec, mladík při rozhorlení či rozčilení. Postupem času se jeho užívání možná již z běžné mluvy ztratilo, ale stále zůstalo v povědomí jako krajová zvláštnost. Je natolik spjato s daným krajem, že najdeme doklady o tom, že se o fotbalovém mužstvu Hradce Králové mluví v určitých kontextech jako o Votrocích a najdeme i kuchařské recepty na „pravé hradecké votroky“, kde se již slovo votrok používá v přeneseném smyslu a jako neživotné podstatné jméno.

Zdroj: příspěvek z diskuze “podlizátky” 3.2.2013, opsáno z neupřesněného časopisu

Historie fanklubu VOTROCI 2000

Bude doplněno.