VOTROCI 2000

Devětadvacáté kolo Fortuna ligy přivedlo do hradeckého azylu hosty z dálného (českého) východu, z Liberce. Přestože šli hradečtí do zápasu s několika oslabeními, a to především v obraně, tuto nepohodu jim mohla vyvážit čerstvá jistota zachování ligy pod lízátky. Případný dobrý výkon a souhra okolností jim naopak mohla nabídnout postup do první šestky a následný boj o prestiž. Zápas tedy měl svůj náboj. Od začátku však bylo jasné, že s Libercem to nebude žádný med.

Zápas

První poločas nepřinesl žádné drama ani extra šance, nicméně lepší hru předváděli hosté. Víc snad nemá význam rozvádět.
Druhý poločas byl oproti tomu něco zcela jiného. Čtyři minuty po jeho zahájení se Liberec dostává do vedení trefou bosenského útočníka Rondiće, pro něhož je to již letošní čtvrtý gól. Od tohoto momentu Votroci přeřazují na vyšší otáčky a ženou se za vyrovnáním, Liberec je však k zakončení nepouští nijak ochotně. Hostující špíleři totiž očividně zvolili taktiku válení se po zemi, takže se víc přerušovalo než běhalo s merunou. To Votrokům samozřejmě křížilo často dost slibně se vyvíjející akce. Něco přes deset minut před koncem zápasu pak náhle přichází neidentifikovatelná penalta ve prospěch Libereckých, kterou rozhodčí vytáhl odkudsi z klobouku předcházejících minut. Tu hosté proměňují a naděje na dorovnání výsledku se výrazně vzdaluje. Pouhý okamžik po této nešťastné události však Hradečáky do utkání vrací krásnou střelou Kodeš. Letos se tak tento záložník trefil již podruhé. Pokračuje tedy honba za bodem, neustále kouskování hry však Votroky k ničemu většímu nedostává. Kdo by snad čekal nějaké solidní nastavení (jak je v Lokotrans aréně zvykem), ten by se pletl. Sudí se rozhodl pro pět minut navíc, my bychom to viděli na dvojnásobek. Co naděláš. Před koncem zápasu ještě stihl vyfasovat žlutou střelec našeho jediného úspěchu Kodeš a bylo vymalováno.

Sestava Votroků: Bajza – Klíma, Čech, Smrž – Harazim (76. Hlaváč), Kučera, Kodeš, Ryneš – Rada (C) (76. Pudhorocký) – Koubek (56. Trusa), Vašulín

Fans

Do Boleslavi se vzhledem k nepříznivému termínu v podobě středečního pozdního odpoledne (a zcela nepochybně i kvůli časovému střetu s dalším finálovým extraligovým zápasem hradeckého hokeje) vypravil rekordně nízký počet černobílých příznivců. Hosté naopak dorazili v poměrně hojném zastoupení, čemuž se není vzhledem k dojezdové vzdálenosti co divit. K našemu překvapení nám však ani liduprázdný azyl nedávali sežrat. Slyšet byli po celou dobu.
Našich skalních se v kotli – respektive nad jeho rantlem – sešlo do deseti kusů. Občas zazní nějaký pokřik, který se podařilo vsunout do mezery v produkci Libereckých, byla to ale znouzectnost. Tak akorát aby se neřeklo, že je to na straně Votroků premiérová výjezdová (domácí) nula. Nicméně, vzhledem k podmínkám s tím víc pracovat nešlo. Nálada však napříč průběhu zápasu nebyla nijak skleslá. Ligu jsme letos zachránili, i když to mělo od začátku roku výkonově bohužel sestupnou tendenci.

Závěr

Základní část ligy ukončíme v Praze, kde se naši borci pokusí zaskočit řádně našláplou Slávii. Aktuálně je to na špici tabulky srovnané, tak bychom se mohli postarat o senzaci a zamíchat kartami.