Rozhovor s vytáhlým útočníkem Liborem Žondrou

Fotbalisté Hradce Králové postoupili po roce do nejvyšší soutěže, což se neobejde bez posilování kádru. Novou akvizicí se stal urostlý útočník Libor Žondra (22.6. 1989), který přichází do Hradce Králové ze Znojma. Na jihu Moravy se Liborovi dařilo, ze 47 soutěžních utkání zaznamenal celkem 18 branek. Tento dlouhán určitě zvýší konkurenci v útoku a bude chtít udělat vše pro to, aby se prosadil v kádru “votroků”.

Na úvod se nám trochu představ. Kde jsi začínal, můžeš celou kariéru, odkud jsi k nám přišel, jestli na hostování či přestup.

S fotbalem jsem začínal u nás v Pivíně, což je vesnička kousek od Prostějova. Hrával jsem tady, jak za žáky, tak za dorost a už v 15 letech jsem nastupoval za muže v 1.B třídě. Podařilo se mi dát nějaké góly a tak si mě všimli z vedlejší vesnice, kde už se hrál krajský přebor a jelikož se mi dařilo střelecky i tam, tak jsem šel po půl roce zase o soutěž výš, do divize. Poté přišel přestup do HFK Olomouc, kde se hrála MSFL (pozn.: třetí nejvyšší soutěž). S týmem se nám povedlo postoupit do 2. ligy a v ní uhrát pěkné konečné 3. místo. Pak ovšem fotbal v Holicích (část Olomouce) začal upadat, a tak moje kroky vedly do Znojma, se kterým jsme se snažili postoupit do nejvyšší soutěže, což nám nakonec nevyšlo. Po sezóně jsem dostal nabídku z Hradce, za což jsem byl rád, protože se mi mohl splnit sen, zahrát si nejvyšší soutěž. V Hradci jsem podepsal smlouvu na dva roky.

Kdo tě přivedl k fotbalu?

K fotbalu mě přivedli kamarádi, hrávali jsme skoro každý den na plácku před domem. Fotbal byl vlastně naše dětství.

Jak se ti líbí město?

Město jsem celé ještě nestihl poznat, ale z doslechu vím, že je krásné, takže se těším až si ho projdu.

Jak sis sedl s kluky v kabině?

S kluky v kabině nebyl od začátku žádný problém. Znali jsme se od vidění ze soutěže a navíc jsem hrával s Honzou Pázlerem, takže jsem úplně do neznámého prostředí nešel.

Jaký post preferuješ? S jakým číslem na dresu tě budeme vídat?

Preferuji dá se říct jen post útočníka, těžko bych byl použitelný jinde s mými parametry.
Dres zřejmě budu nosit s číslem #15. Oblíbenou #9 má Pavel Černý, takže číslo jsem ani nijak moc neřešil, teď už se mi #15 i celkem líbí.

Když se řeknou fanoušci Hradce, co se ti vybaví? Pyro ano nebo ne?

Pamatuji si zápas na jaře, kdy jsme se Znojmem v Hradci prohráli. Vybavuji si, že kotel Hradce udělal zápasu super atmosféru a na závěr jste měli společnou děkovačku.  Myslím, že tam bylo i nějaké pyro.
Pyro ano, nejlíp když se hraje pod umělým osvětlením.

Byl jsi někdy na fotbale z druhé strany, tedy v kotli?

V kotli jsem nikdy nebyl, patřím mezi klidnější fanoušky fotbalu.

Jaké jsou tvé cíle s “votroky”?

Moje cíle jsou jasné, především hrát tak, aby se nám vyhnuly záchranářské povinnosti. Bude důležité chytnout hned začátek a dělat body, na tom pak můžeme stavět a chtěli bychom hrát i líbivý fotbal.
Já osobně bych chtěl být platný pro mužstvo, jak ve hře, tak i góly…

To je z naší strany prozatím vše. Moc ti přejeme, aby se ti u nás v Hradci líbilo a dařilo!

Děkuji za rozhovor a za podporu fanoušků.

(Foto: David – fchk.cz)