Výjezd se vším všudy – tedy kromě fotbalu

Když jsme se v mrazu a sněhu naloďovali do holobusu u hradeckého Terminálu, málokdo z nás tušil, co všechno na apríla zažije.

S ubývající cestou směr jih se počasí pomalu lepšilo a s ním i zábava v holobuse, o kterou se ze začátku staral především John Coty, jež rozšiřoval naše obzory svými zapálenými přednáškami o chuligánech, do nichž občas vložil i zeměpisné poznámky o místech, kterými jsme právě projížděli.

Oprava holobusu - jeden hever je málo ...

Oprava holobusu - jeden hever je málo ...

Když už to vypadalo velmi nadějně a město piva a útočiště stárnoucích a vyhnaných sparťanů se začalo přibližovat, ozvala se rána a hned bylo jasné, že jen tak nedojedeme. Jak jsme zjistili, zadní pneumatika měla už tak tenoučký vzorek, že to prostě nevydržela. Vyměnit kolo by však za normálních okolností nebyl problém, jenže to byste museli mít s sebou patřičné nářadí! První poučení: k vyndání rezervy u staré Karosy potřebujete klíč velikosti 18, vůbec nejlepší je ale beztak s sebou vozit rovnou brusku na železo, protože po desetiletích používání autobusu se stává, že vám matka elegantně splyne se šroubem ve zrezavělý kolík. Poučení druhé: když už se dostanete k samotné výměně, je dobré s sebou vozit také funkční hever a to pokud možno takový, který dokáže dostatečně zvednout i autobus, v opačném případě totiž musíte jako hever použít osádku.

Zapomínat by se nemělo ani na zákon schválnosti, protože čím více spěcháte, tím dále od cíle se k vám připojí policie s magickou aurou okolo, v jejímž důsledku dochází ke sražení průměrné rychlosti aut v okolí na 40 Km/h a vnesení jednotné myšlenky do mysli všech řidičů – zda té lékárničce v kufru náhodou neskončila platnost. Na stadion se ale přece jen dostáváme, někteří šťastlivci jako já třeba už v 35. minutě, ti poslední až o poločase v důsledku důkladného prošacovávání. Je ale nutné říci, že letošní setkání s budějovickou security bylo pro hradecké fandy výrazně pozitivnější. K žádnému napadení tentokrát nedošlo a až na pár výjimek (především jejich značně neposlušný čtyřnohý kolega) se nám dostalo férového jednání.

Hráči tentokrát kapelníka moc nepotěšili.

Hráči tentokrát kapelníka moc nepotěšili.

Největší zrůdnosti se tentokrát odehrávaly přímo na hřišti. Pan Paták si zřejmě vzpomněl na Jirkovo výročí a s blížícím se koncem zápasu rozehrál mariáš a začal sázet karty, v samém závěru šokoval všechny přítomné hradecké fanoušky, když zahrál rovnou dvě sedmy se stem – stáhnutí Štěpána nejenže nebylo za žlutou, dokonce to prý nebyl ani faul, při následném protiútoku ale neváhal ani chvilku a ruku na rozdíl od svého kolegy Hrubeše ihned odpískal. Klub bez fanoušků (ale zato s pohledným stadionem), kde by bez naší přítomnosti bylo slyšet spadnutí špendlíku, tak zřejmě bude pokračovat v dalším ročníku Gambrinus ligy.

Nutno přiznat, že bod by pro nás znamenal výhru. Fotbal se dá samozřejmě hrát i bez fanoušků, jak názorně ukazuje Dukla a Příbram, nicméně pokud hráči stojí o podporu i na venkovních zápasech, měli by někteří z nich zvážit, s jakým nasazením do utkání vstupují. Jestliže nejsme schopni nic vymyslet a jen bráníme bezgólový stav, těžko něco uhrajeme. Na druhou stranu by mělo být jasné, že i když zrovna předvedete takto špatný výkon, který nás určitě nijak nepotěší, nemusíte se bát jít nás pozdravit. Přestože je většina fandů v té chvíli frustrována tím, za čím se táhla přes půl republiky, pořád vám věří. Každý klub prostě není Barcelona a posvícení není každý den. Nikdo si to často ani neuvědomuje, ale přesto náš klub stále zažívá nejlepší časy od dob pohárového tažení v devadesátých letech.

Nejpravděpodobnější směr cesty přes lesy kolem vysočinské Blair

Nejpravděpodobnější směr cesty přes lesy kolem vysočinské Blair

Cestu zpět začínáme zastávkou v překrásné hospůdce, kde servírují vynikající pivo i jídlo a my jim na oplátku zvedáme tržby o nějakých 300 %, zatímco policii čekající venku prodlužujeme nedělní službu. Aprílových zážitků se nám dostává na Vysočině, kde – na radu protijedoucího řidiče kamionu máme jet až ke značce zakazující vjezd a tam odbočit, nikoli jet velkou oklikou po vyznačené objízdné trase. K našemu údivu je tato značka umístěna pod kopcem pár metrů před kupou písku a my se obracíme na poli a jen díky řidičově umu nekončíme v příkopu. Ještě zajímavější je cesta po zdejších hororových okrskách a my jen čekáme, kdy nám někdo zastoupí cestu a holobus rozebere nebo kdy nalezneme u silnice sedm mohyl. Do Hradce dorážíme okolo jedné a už jen spěcháme ještě něco naspat.

Je vůbec škoda, že fanoušci jsou démonizováni takovým způsobem, že s námi nechce nikdo jezdit a čtyři policejní dodávky čekají, zda v hospodě vůbec zaplatíme. Lidé jsou různí, jedni jsou divočejší, jiní klidnější, další mají averzi vůči policii nebo pořadatelům, ale holobusem pod hlavičkou fanklubu výtržníci dávno nejezdí. V případě lepší dopravy bychom někdy mohli například natočit nějaké video speciálně pouze o cestě holobusem a přidat k němu klidně i komentář řidiče o tom, jak se mu jelo. Možná to zní bláznivě a naivně, ale takto se dlouhodobě jezdit nedá. Žádné nové výjezdníky to nepřiláká a ty staré jen odradí.

Nezainteresovaný fanoušek si právě teď možná ťuká na čelo nebo kroutí nevěřícně hlavou, ale já jsem si přes všechny “zážitky” výjezd užil – a to zásluhou skvělé party, takže DÍKY VŠEM! 

Také jsem zde v diskuzích zaznamenal, že někdo nemůže vystát mé názory ohledně domácí návštěvnosti. Nu co, názor nikomu brát nebudu  a hádat se kvůli tomu už vůbec ne. Jestliže se ale chceme poměřovat s kluby, které mají fanoušky (Slovácko, Liberec apod.), měli bychom se chytit za vlasy a zamyslet se. Výkony našich borců nijak oslnivé nejsou, to je pravda. Jen nejsem sto pochopit následující způsob myšlení: stadion je hrůza -> chodit tam nebudu, počkám si na nový -> 3000 diváků na stadionu. Fakt nevím, jak tímto přístupem nové aréně pomůžeme. Ještě lepší mi přijde tato logika – hráli prd -> nejdu na Baník (=dost možná klíčové utkání), stejně to určitě projedou -> hráči na hřišti bez podpory a rozhodčí s volným polem působnosti. Fakt nevím.

Nejvýstižnější mi přišel názor Tyčáka: “(…) Proc chodit na fotbal kdyz muze bejt cinklej? Proc mit deti kdyz z toho muzou vyrust kriminalnici? Kdyz budu mit k zivotu takovou skepsi, tak muzu jit pred Tesco rozdelat si krabicak a srat na zivot …”  Jestli to stále někdo nechápe, je mi líto, možná pro vás bude ale přece jen opravdu lepší ventilovat se mezi soukmenovci pod články idnes.cz   8-) .