30. kolo: Bohemians 1905 – FC Hradec Králové 1:1 (0:0)

Ve středu 20. dubna se v pražských Vršovicích odehrálo poslední utkání základní části Fortuna ligy. Výsledek zápasu pro nás byl důležitý, jelikož měl definitivně rozhodnout o konečné pozici klubu v tabulce – ta bude mít vliv na další následující utkání. Skupina o titul? O střed? Při případné prohře by totiž naše stávající šesté místo ohrozila potenciální výhra Bolky s Plzní. To vše vedlo pár fanatiků napříč debilnímu termínu vyrazit a na zápas osobně dohlédnout.

Zápas

Úvodem lze říct, že na hře obou týmu se výrazně podepsalo počasí – od začátku do konce poprchávalo, a tak již tradičně nepříliš dobrý terén místního plácku klesl o úroveň níž. Borci obou týmů tak spíš než technické finesy s míčem předváděli boj o to, kdo se déle udrží na nohou, respektive komu se podaří s míčem uběhnout delší trasu. Prostě žádná krása, většina balonů vzduchem, zpracování těžká, o nějakém delším souvislém tlaku jednoho či druhého týmu se mluvit nedalo. Bylo to o čekání na jeden gól a jeho následné obraně. S otevřením konta měli větší štěstí hradečtí, kdy se zkraje druhého poločasu v 51. minutě trefil Kučera. Od tohoto momentu byl kotel hostí v nervu, protože Bohemka přeřadila na vyšší rychlostní stupeň a snad poprvé od začátku mače začala na Hradec trvaleji tlačit. Bohužel pro nás se jim jejich ofenzivní snahy vrátili již o necelých deset minut později – vyrovnáno na 1:1. Od okamžiku, kdy se klokani takto vrátili do boje o celé tři body, nás začal rozhodčí řezat (alespoň z pohledu od trubky, v bedně se to mohlo jevit jinak), takže nás kromě počasí a ztráty těsného vedení začalo srát i tohle. V tom marastu se nedalo kloudně nic odehrát a k fyzickým kontaktům mezi chlapama docházelo zcela nevyhnutelně. A téměř všechno bylo obráceno proti hradeckým. Když jsme pak šli v 82. minutě do desíti, Pražáci si už mnuli ruce. No k naší úlevě se obrat utkání nekonal a my si tak odvážíme jeden bod. I ten nám však nakonec k úplné radosti stačil, jelikož Viktorka v Bolce (podle očekávání) zvítězila. Šestý flek je náš.

Sestava Votroků: Vízek – Klíma, Král, Čech – Harazim, Kodeš, Kučera, Leibl (90+2. Kutík) – Kubala (84. Soukeník), Vašulín, Rybička (46. Rada)

Fans a jiné

Nepříznivý termín a čas zápasu zapříčinil, že se do Prahy vypravila jen omezená skupinka fanatiků. Celkem se nás v kotli sešlo cca 20 kusů. Až na místní posily jsme všichni dorazili vlakem. Pár našich sedělo pod střechou mezi domácíma, škoda. Ano, počasí stálo za nic, ale významná povaha utkání je mohla přimět k tomu, aby ho strávili společně s ostatními. Jak jinak taky alespoň decentně oslavit historický úspěch, jakým šesté místo po velmi dlouhých letech mohlo být, než mezi svými?
Co se týče atmosféry v Ďolíčku, tu tvořil kotel místních ultras a jejich pardubických spojenců. Ti vyvěsili naši již bývalou vlajku Ultras Hradec, o kterou jsme přišli po domácím zápase s Teplicemi, když se jim podařilo vlajku odcizit z kufru jednoho z našich aut. Dále vytáhli obrovskou plachtu s textem Anti Hradec a dvěma dýmy. Na stadionu zavonělo i nějaké to pyro, když domácí se svou družbou představili svou novou zástavu.
Naše vlastní fandění probíhá podobně jako předtím v Ostravě, tedy během hluchých míst. A tomu je to i poplatné. Nicméně i tak jsme byli podle dodatečného infa na protější straně sem tam slyšet. Vyvěšena jedna vlajka – podpora z Chocně. Po konci utkání nedochází k žádným incidentům, a to i přes to, že se sousedy z jižního předměstí cestujeme domů víceméně stejným směrem.