14. kolo: FK Ústí nad Labem – FC Hradec Králové 0:1 (0:0)

Ahoj, byl jsem požádán o sepsání reportu z „výjezdu“ do Ústí. V životě jsem nic takovýho nepsal, ale budiž. No ono „výjezd“… spíš takovej vejlet, ať se mladej taky trochu provětrá. Ve středu jsem s kolegou z práce dostali takovej nápad, že bychom jsme se mohli jet podívat na fotbal. Mrkli jsme na iDnesu na počasí a jako dobrý, kolega je teda rudej, tak si ještě skočil do Fortuny vsadit na Hradec, ať má motivaci. Ve čtvrtek jsem vytáhl mlaďáka ze školky a vyrazili směr Ústí. Z Prahy je to hodinka cesty, takže pohoda. Cestou jsme vytroubili jednoho idiota, protože asi nevěděl, jestli má jet v levým nebo v pravým pruhu, tak jel pro jistotu uprostřed. Jinak se nic zvláštního nestalo.

Stadion

Fotbalovej stánek v Ústí působí na oko docela dobře, ale prostě okolo řriště je atletickej ovál, takže na plochu je to relativně daleko a není to vono. Ale tak to všichni známe z Malšáku. Na hlavní tribuně, která je vyvýšená, to musí být asi docela fajn. V Ústí asi nepočítali s žádným Votrokem, takže v sektoru hostí nebyl ani stánek, odpaďák, ani ToiToi. Na hajzl jsme tedy museli do protilehlé minitribunky a pro osvěžení přes celý stadion. Ve stánku čepovali Březňáka z nedalekého pivovaru a jako není to vůbec blbý pivo. Neodepřel jsem si ani místní klobásu. No… jediný, co bylo OK, tak porce. Jinak žádná hitparáda, klobásu jsem dostal prasklou přes celou šířku, tu nejlevnější hořčici a chleba byl asi z minulého zápasu. Z pohledu Klobáskového poločasu 4 z 10. Cenově úplně nevím, ale asi takto: Pivo, čaj, klobása a 3x had (cukrkandl) = 106 Kč.

Zápas

Předpokládám, že jste mnozí zápas sledovali v hospodě nebo doma v bedně. Takže asi není co vykládat. První poločas vůbec nuda, Arma hrála hovno a ještě k tomu Votroci útočili na vzdálenou branku a většinu času strávili na půlce Ústí, nebylo tedy ani nic moc vidět. Druhá půlka, hlavně ke konci, už stála za to. Musím pochválit bejvalého Votroka Jirku Lindra za parádní zákroky a za pocuchání nervů. Ovšem jak to pak vystřihl Jirka Mikerů, to byla paráda. Rozhodčí pískal řekl bych rovinu, Zelinkovi minuty nebyly, takže bodíky putují pod lízátka.

Fandění a všechno okolo

Začnu u Army. Modrobílej kotel čítal okolo 20 hlav, měli vyvěšenejch pár vlajek. Zaregistroval jsem odpovídačku Arma – Ústí a pár vykradených chorálů, ale slovům jsem moc na tu dálku nerozuměl. Něco jako, že dají gól nebo tak. Občas byl slyšet nějakej ústeckej dědek, který nevybíravými slovy počastoval sudího nebo nějakého Votroka na hřišti. Fotbaloví dědci jsou všude stejní. :-D

No a z naší strany? Raději napíšu, co jsme všechno nedělali, aby tady bylo vůbec něco napsáno. Takže, nelomcovali jsme s plotem, neplivali na pořadatele, nevytrhávali sedačky, nepošťuchovali jsme se s čertama, nevěšeli jsme vlajky (žádné jsme neměli), takže jsme je nemuseli ani bránit a ani choreo jsme žádný neměli. Nežrali jsme malé děti a ani neházeli kamením po rodinách s dětmi. Nebyly ani žádné dýmy, světlice a stroboskopy a i přesto měl ten jedinej sekuriťák, který nás hlídal, připravený kýbl s vodou. Vrcholem našeho fanatismu bylo asi moje zakřepčení si při oslavě vítězného gólu a mladej občas něco pokřikoval na ústecké kopačky, že prý hrajou na blbou bránu, ale pochybuju, že to bylo sotva slyšet k nejbližšímu rohovému praporku. Stejně ho to většinu času nebavilo, tak koukal na tabletu na videa z Minecraftu.

Každopádně nejlepším momentem, kromě krásně vystřiženého gólu, byla závěrečná děkovačka, kdy nám Votroci zatleskali a přišli si plácnout. Mladej z toho měl ohromnou radost a celou cestu dom o tom vyprávěl v autě. Každopádně má krásnou historku, se kterou může machrovat před klukama ve školce.

Nevím, jestli toto budou někdy hráči číst, ale touto cestou bych jim chtěl za jejich gesto poděkovat, protože toto jsou (mimo jiné) ty momenty, pro které na ten fotbal chodíme a vodíme tam naše syny. Díky těmto gestům kluci začínají hrát fotbal anebo alespoň chodit na fotbal a fandit svému klubu!

Díky!

Stokurew

Fakta

  • Vstupné 50 Kč, děcka do 15 zadara
  • Diváků asi 850
  • Votroků 2+1