VOTROCI 2000

Po pětadvaceti měsících opět fanoušci Hradce Králové vyrazili za hranice podpořit českou reprezentaci. Cílem destinace byl nádherný stadion Amsterdam Arena, který je domovem fotbalistů Ajaxu Amsterdam. Česká republika měla před tímto zápasem jistotu fotbalového Eura 2016, který pořádá Francie. Nakonec český tým postoupil z prvního místa, díky výhře 3:2.

Sraz u THD v Hradci Králové byl naplánován na půl osmou. U Lídlu dokupujeme poslední potřebné věci na výjezd do Holandska. Autobus přijíždí a za chladného počasí vyrážíme ve 20:00 do Amsterdamu. V autobuse panuje výborná atmosféra. Fanoušci se baví a těší se. Kolem půl jedenácté v noci je na programu první zastávka u Ústí nad Labem. O chvíli později přejíždíme hranici s Německem a čeká nás nejdelší etapa výjezdu. Na kraji Německa proběhla kontrola od policie, ale vše bylo na jedničku a pokračovali jsme v jízdě.

Kolem sedmé hodiny ranní vjíždíme do země tulipánů. Z dálnice jsme mohli shlédnout typické holandské mlýny a statky. Po desáté hodině autobus s natěšenými fanoušky přijíždí ke stadionu v Amsterdamu. Z autobusu si bereme vše potřebné a vyrážíme směr centrum hlavního města Nizozemska. Přímo u Amsterdam areny je stanice, kde čekáme na vlakovou soupravu, se kterou jedeme na konečnou stanici, Central station. Souprava přijíždí, nastupujeme a bavíme sebe i cestující našemi chorály. Nechybí ani česká hymna. V centru Amsterdamu se rozdělujeme na menší skupiny. Navštěvujeme první Coffee shop. Tento shop je příjemně provoněn konopím, tak aby ne, jsme v Holandsku. :-) Zajímavé bylo tzv. RLD, což je místo v Amsterdamu, kde se provozuje prostituce a jsou zde i erotické obchody a divadla. Ve výlohách můžeme shlédnout nějaké ty prostitutky, které nesmíte fotit. Pár odvážlivců mělo tu čest si za nemálo peněz pár minut se svou vyvolenou zašpásovat.
Na rohu této ulice byla hospůdka Old Sailor. Točené pivo (0,5l) zde mají za 7 € a obyčejnou dvojku Coca-Coly za 3 €. V této hospůdce jsme se potkali s holandskými fanoušky a v anglickém jazyce pokecali. Poté jsme se vydali uličkami do centra města, abychom koupili nějaká holandská pivka na ochutnávku pro rodinu a známé. Jeden z fanoušků domů nakonec nic nedovezl, ale o tom později.

Amsterdamskými uličkami projíždí denně tisíce cyklistů, kteří na sebe upozorňují neustálým cinkáním na zvonky. Ono také nejde přehlédnout desítky zamčených kol na malém placu.
Nakonec jsme zakotvili v hospůdce před Waagem. Zde byl kromě fanoušků české reprezentace také otec Arjena Robbena. Po odchodu jsme zašli do nedalekého obchůdku a nakoupili jídlo a pití. Od policie nám bylo řečeno, že můžeme popíjet jen v hospodách, ale ne na veřejnosti. Opodál jsme si sedli na lavičku a krátili si volnou chvíli krmením holubů. :-D Jelikož jsme už nic neměli a holubů bylo čímdál více, tak jsme je začali rozhánět a v tom se objevili fízlové, kteří nám zabavili suvenýry a veškerý alkohol. Podotýkám, že nikdo z nás v tu dobu nekonzumoval alkoholické nápoje. Nejvíce na to doplatil Eligio Darida, kterému byly zabaveny skoro všechny dárky. Přes půl hodiny se snažil vysvětlit policii za přítomnosti příslušníků české a nizozemské kriminální policii, že se jedná o suvenýry, ale marně. Důvodem nevrácení dárků bylo plašení holubů. :-D

Nasedáme na metro a jedeme směrem ke stadionu. Snažíme se najít svůj autobus, abychom si vzali potřebné věci. Ten po pár minutách nacházíme, bereme veškeré suvenýry a vyrážíme na stadion. U Amsterdamského chrámu kupuje většina Čechů na památku půlené šály. Procházíme jsme vstupní kontrolou, která nebyla nikterak důkladná. Pronést se dalo prakticky všechno. Na tribunu nás čeká ještě pár pater nahoru. Po výšlapu nás čekal úžasný pohled na travnaté hřiště a tribuny Amsterdam Areny. Naše místa jsou úplně nahoře. Vyvěšujeme vlajky, děláme několik fotek a pomalu začínáme fandit.

Při začátku utkání jsme zděšeni, celý sektor pro hosty (cca 2500 lidí) sedí a 1/3 si hraje s telefonem. Naše banda ovšem nepřijela na výlet, ale vyrazili jsme se bavit fotbalem a hlavně podpořit naše kluky. Jsme jedni z mála, kteří stojí. Nabádáme ještě lidi okolo nás a rozjíždíme různé pokřiky a chorály. Nutno podotknout, že spodní část sektoru se také snažila fandění oživit.
Několikrát za zápas rozjíždíme chorál “Kdo neskáče není Čech” a lidi se začínají chytat. Skvěle zní i popěvek “Auf Wiedersehen, Auf Wiedersehen, Holland, Holland, Auf Wiedersehen” (pozn. řval po druhém brance našich, kdy začali fanoušci Holandska opouštět stadion). V utkání nakonec vítězíme díky srdnatému výkonu a týmové hře 2:3 a užíváme si s hráči děkovačku!

Po zápase míříme po skupinkách ke svému autobusu a když jsme všichni, tak pomalu odjíždíme domů. Cestou párkrát asi třikrát stavíme (většina spí) a kolem poledne jsme v Hradci Králové. U Lídlu se rozcházíme do svých domovů.